Natsu x Gray/Sting YAOI (+15) - Pokračování Natsu x Gray
12. února 2016 v 11:09 | Aiko-chan Kyouko
|
YAOI

Tak tu mám další yaoi povídku :) . Tentokrát je to pokračování mé povídky Natsu a Gray, akorát se nám do toho trochu připlete Sting :D . Znovu upozorňuji, že je to další výplod mé perverzní fantasie :D :D.Pokud má někdo problém s tím co píšu nečtěte to ;) . Slovy mé kamarádky je to skvělá povídka, ale dost jí štve, že jsem tam ze Stinga prý udělala blbce :D Takže kdo je fanoušek páru Natsu x Sting jako moje kamarádka omlouvám se a na vynahrazení do budoucna apíšu na Natsu x Sting ;) :D Pokud chcete povídku na přání anebo máte nějaké připomínky, či snad se na něco chcete zeptat stačí napsat na e-mail: aikokyouko.fairytail.blog@seznam.cz :) Ač se to tak zdá upozorňuji, že nepíšu jenom yaoi (boy x boy) , tudíž si můžete objednat cokoliv co se týče Fairy Tailu ;) Pravidla povídek si můžete určit sami :)
Po celém cechu se rozléhalo špitání na jedno a to samé téma. ,,Nezdá se vám, že Gray a Natsu jsou v poslední době nějací dobří kamarádi?" ,,To je velmi neobvyklé." ,,Co se to s nima stalo?". ,,Myslím si, že je moc hezké, že spolu ty dva tak vycházejí." Najednou do cechu vstoupili ony obětí těchto pomluv. Nastal klid a po místnosi zaznělo slabé švistění větru. Gray a Natsu se rozhlédli. Všichni na ně hleděli a oni nevěděli co jim má na mysli spočít. Oba zamířili ke skupince složenou z Erzy, Lucy, Mirajane, Juvie a Gajeela. ,, Může mi někdo vysvětlit co se tu děje?" nikdo nevydal ani hlásku. ,, Vy dva vypadáte jako roztomilý pár" prolomila trapné ticho, sametovým hlasem Mirajane. ,, C-co to sakra meleš!" vyhrkl ze sebe Gray poněkud nervózně. Natsuovi jako vždy situace nedocházela a jenom nasadil nechápavý výraz. ,,Miro prosím nech si ty řeči." Snažila se utišit křehkou plakající dívku, způsobem jakým to uměla jedině Erza. Buďme, ale upřímní byla to Erza. Mirajne se rozplakala pokaždé, když na ni někdo zvýšil hlas a ten někdo byl ve většině případů právě Gray. Grayovi se ulevilo, když si uvědomil, že to byla pouze jen jedna z mnoha nemístných poznámek Mirajane. ,, Víte zajímalo by nás, co se s váma děje? Kdy se mezi vámi odehrála ta změna? Už vás témeř nevidíme se prát a dokonce vás i sotva slyšíme se hádat." Optala se obou Lucy. Natsuovi už konečně došlo o čem je řeč, ale stále nepromluvil. To si vzal na starosti Gray. ,,S tim přehřátým mozkem nechci mít nic společného!" z těch slov ho bolelo srdce. Ještě hůř mu bylo proto, že věděl, že Natsu stojí vedle něj, ale nechtěl se prozradit a dál i když jen s těžkým srdcem se ostatní pokoušel přesvědčit o jejich ,,omylu".
Konečně oba dorazili k Natsuovi domů. ,, Možná by jsme jim to měli říct. Nechci jim pořád lhát." oznámil Grayovi Natsu. ,,Není důvod jim to říkat." ,, Ale Gra…" ,,Už jsem řekl. Nebudeme jim to říkat. Co by si o nás pomysleli." Prohlásil až s ledovým klidem ledový mág. Natsua jeho přístup velice rozzuřil. ,,Jestli se stydíš za to, že jsme spolu, tak asi nemáme důvod spolu bejt." Zakřičel na něj Natsu a naštvaný odešel z domu a pokračoval stále hlouběji do temné noci. Gray byl zmatený. Netoužil po tom, aby odešel. Nechěl se ho nijak dotknout. Natsuova slova uvnitř něj stále zněla a vzbuzovala v něm neklid.
,,Proč se musí Gray stále chovat jako idiot." Přemýšlel stále ještě vytočený Natsu. V parku Magnolie kde se právě nacházel nebyla vidět živá duše. To bylo dobře pro Natsua, nestál o jakoukoliv společnost. Stál opřený o kmen velkého dubu a uvažoval nad tím co se právě mezi ním a Grayem stalo. Jeho úsudek byl však zastřený zlobou, která stále ještě nepolevovala. Chladný noční vítr se mu proháněl mezi vlasy a rozcuchával je ještě více než byly. Studený proud větru pocítila i jeho nahá kůže, kterou nedokázala jeho drakobijecká vestička zakrýt. Nedokázal zabránit lehkému otřesení pod náporem ledového vzduchu . Hned mu to připomnělo Graye. ,,Krásná to noc nemám pravdu?" najednou ho při přemýšlení vyrušila neznámá postava, která se vynořila ze stínu noci. ,,Stingu, co tu děláš?" zeptal se klidně překvapený Natsu. ,,Šel jsem si pouze vychutnat noční oblohu a nebýt rušen a hele koho tu potkám." ,, Nemyslím si, že jsi se jen tak šel projít, přece jen je tvůj cech v úplně jiném městě. Teď opravdu, co tu děláš? " Trval dále na otázce ohnivý drakobijec. ,,Sháněl jsem tě." Natsu nečekal, že se vzdá tak rychle, ale neměl námitek. ,,Slyšel jsem. Proč?" aniž by si to včas uvědomil jeho chuťové pohárky zažili extázi. Stingovi rty se spojili s těmi jeho. Sting si ho ještě více přitlačil ke kmeni stromu, aby mu nevyklouznul. Natsu se tomu chvíli nebránil, přece jen se Sting objevil v jeho slabé chvíli. Vychutnával si tu rajskou chuť. Poté si to konečně uvědomil, opřel se dlaněmi o Stingovu hruď a surově ho odstrčil. Udýchaný ze sebe vyhrkl: ,, Co to sakra děláš?!" ,,Sám vidíš ne!" ,, T-to nemůžeš, já nemůžu." ,,Chápu, ale tak snadno se nevzdám." Prohlásil s ďábelským úšklebkem při svém odchodu Sting a stejně jako se objevil se i ztratil v závoji tmy. Natsu byl mírně vyděšený. Nevěděl co si o tom má pomyslet. I přesto, že ho Gray rozzuřil cítil jak se v něm rozlévá zrada vůči Grayovi. Líbilo se mu to a to byl ten prohřešek. Vrazil Grayovi nůž do zad. Ještě stále na rtech cítil chuť Stingových polibků.
Další den se pokoušel Grayovi vyhýbat a už vůbec nechtěl potkat Stinga po té poněkud podivuhodné noci. Věděl, že se oběma do nekonečna vyhýbat nemůže, ale prozatím to nechal být.
,,NATSU!!" při jeho procházce Magnolií zaslechl své jméno z úst někoho koho moc dobře znal. ,,Oh, Happy co se děje?" ,,Erza nám vybrala misi, měl jsem za úkol tě sehnat. Už jsem se bál ,že tě nenajdu. Erza by mě určitě zabila, kdybych tě nenašel" z Erzy vystrašený Happy hned Natsuovi objasnil úkol mise. ,, Půjde i Gray?" zeptal se Natsu s nadějí, že s Grayem nebude muset na misi spolupracovat. ,,Nejde, prej má něco na práci." Natsuovi se velmi ulevilo. Oba tedy zamířili na vlakové nádraží kde už čekala Erza, Lucy, Wendy a Charle. ,,Zdravím Natsu-san." ,,Ahoj Wendy." Natsu se pokoušel po čas mise soustředit a na Graye a Stinga vůbec na ně nemyslet. ,, Sotva vstoupil do vlaku stáhnul malou nebeskou drakobijku stranou a požádal ji o její pomoc s jeho cestovní nemocí. Už jen při pohledu na vlak se mu zvedal žaludek. ,,Promiň Natsu-san, ale když ji na tebe budu používat moc často ztratí Troia účinek." ,,Ah, to snad není pravda." Prohlásil poněkud skleslý drakobijec a následoval křehkou Wendy za ostaními na jejich místa ve vlaku.
Konečně dorazili do města, kde se nacházel klient mise. ,, Klient se naházi na tržnici v Santemu. Vyrážíme!" jako vždy se nikdo Erze odporovat nehodlal a s Erzou v čele mlčky vyrazili do Santemu. V závěsu za ostatními se ploužil Natsu, který se ještě zotavoval z cesty vlakem. ,,Jsme tu." ,,Ááá, vy jste ti mágové co přijali můj úkol nemám pravdu?" ,,Ano to jsme my." Potvrdila obchodníkovi Lucy. ,,Tak dobře poslouchejte, můj úkol je jednoduchý. Chci po vás,aby jste mi přinesli vzácné bobule Zentovníku. Na trhu je o ně veliký zájem, ale těžko se shánějí. Jediné, co vám mohu sdělit je, že se nacházejí kdesy v lese na sever od tohoto města." ,, A k čemu jsou dobré?" zeptala se Wendy. Ač byla neodolatelná a člověk by si nedokázal představit, že by ji neodpověděl, obchodník ji odbil slovy: ,, To vás už nemusí zajímat. Pokud chcete odměnu navíc se neptejte." Wendy byla krapet zaražená, ale neodporovala stejně jako zbytek týmu. Všichni rovnou z tržnice vyrazili na půldenní cestu směrem do Doubravového lesa.
,,To bylo celkem snadný." Prohlásil Natsu, když procházeli lesem a mířili zpět do města kde měli předat bobule Zentovníku. ,,Ty divný opice jsem hravě zvládnul." Uchechtl se Natsu. ,,To jo, ale nemusel jsi kvůli tomu ničit půlku lesa." Lucy na Natsua hodila svůj naštvaný obličej, díky němuž Natsuovi hned zmizel úsměv z tváře. ,,Co tak asi zrovna dělá Gray." Pomyslel si Natsu. Nedokázal odolat myšlenkám na něj a jejich poslední setkání, které nedopadlo zrovna dobře. ,,Hllavně nezmiňujte před tím obchodníkem, že jsme zničili část lesa. Ještě by z toho měl potíže cech a především mistr.!" Rozkála rázně Erza. ,,Jak my?! Ten les si zničila ty a Natsu. Já a Wendy jsme v tom nevinně." ,,A co já a Charle? Připadám si jako pouhá věc." Prohlásil sklesle malý Happy. Erza hodila na Lucy, takový ten její typický pohled. ,,Říkala jsi něco?!!" ,,Moc s-s-s-se ti omlouvám Erzo takhle jsem to nemyslela." ,, Tento les je stejně překrásný, že Charle?" Wendy se rozplývala nad krásou a neobvyklostí lesa.
,,Tady máte odměnu. Já jsem spokojen a vy byste měli být také." Bez dalších slov se všichni vydali na zpáteční cestu do Magnolie.
Natsu vyčerpaný konečně dorazil domů. ,, Ten vlak mi dal zabrat." ,,Jsi v pořádku Natsu?" optal se ho modrý kočičák. ,,Ano, jen si potřebuju na chvíli lehnout." ,,Dobře já mezi tím půjdu najít Charle mám pro ní schovanou rybu. Snad se jí bude líbit." Po těch slovech kocour odlétl z domu pryč. Mezitím Natsu spadl rovnou do své postele a po chvilce upadl do hlubokého spánku.
V hluboké noci ho začala probouzet, jakási jemná ruka hladící jeho odhalenou paži. Pod tím něžným pocitem, stále ještě rozespalý se zachvěl. ,,Grayi to jsi ty?" zeptal se Natsu v polospánku. Neodpověděl a místo toho mu přejel bříškem prstu po rtech. Natsu se konečně zcela probudil a jeho zrak spočinul na jedné jediné osobě, která s ním byla v posteli.,,Zase ty?!!! Co tu chceš? Co si o sobě sakra myslíš!" Natsu s křikem vyskočil z postele a odešel z ložnice do kuchyně. Po cestě ke kuchyňskému dřezu stále ještě nadával. A komu nadával? Nikomu jinému než Stingovi. ,, Promiň, nemohl jsem si pomoci. Jsi tak sladký, když nerušeně spíš." Odpověděl mu Sting. ,,To snad není pravda. Co mám dělat? Jak mi to mohl udělat." Pomyslel si Natsu a hned na Stinga spustil: ,,Okamžitě zmiz z mého domu!" Sting bez jediného slova přistoupil blíž k Natsuovi, tak že jejich tváře byly jen pár centimetrů od sebe. Natsu se začervenal rozpaky. Nemohl odejít Sting ho zatlačil více ke kuchyňské lince. Natsu prohnul záda a více se naklonil směrem od Stinga nad dřez, aby od sebe jejich tváře byly co nejdále. Stingovi to, ale nezabránilo v tom co se chystal udělat. Neodolal mu. Chtěl ho. Vše ostatní mu nevnímal. Byl zaslepený tohou, ano tohou po malém ohnivém drakobijci s lehce rozcuchanými růžovými vlásky a načervenalými líčky. Naklonil se k němu, aby se vpil do jeho medových rtů. Natsu uhnul. ,,Tak to tedy uděláme po zlém." Se sladkým úsměvem na tváři ho Sting popadl. Hezky si ho pevně přidržel i přitlačil Natsua na stůl z dubového dřeva. ,,Nech mě! Okamžitě mě pusť STINGU!" Natsu začal křičet s nadějí, že ho Sting uposlechne. Když Natsuova horní část těla prudce dopadla na dřevěný stůl potichu zasténal bolestí. Sting ho držel za zápěstí a nehodlal ho pustit. Sting se tu teď nad ním tyčil a Natsu se nemohl pořádně bránit. Tahle situace byla Natsuovi až podezřele povědomá. ,, Stingu…. Prosím…. Pusť mě." Špitl Natsu a lehce mu stekla slza po tváři. Natsu něco vydrží, ale před sílou emocím neubránil ani on. Miluje Graye a opět cítil pouze svojí zradu. Sting si chvilku vychutnával pohled na ohnivého mága, ale déle se držet nemohl. Něžně Natsua políbil a začal se otírat o Natsuův rozkrok. Natsuovi nezbívalo nic jiného než se poddat. Po polibku Sting odkryl část Natsuova krku, který mu zahalovala jeho šála. Sting začal Natsua na místě jeho jizvy lehce laskat. Čím dál více yl dravější a dravější. Natsu se nedokázal ubránit vlně vzrušení jenž mu proudila celým tělem. Cítil každý jednotlivý dotek druhého drakobijce. Zatímco si vychutnával Natsuův krk, položil dlaň na Natsuovu odhalenou hruď a pomalu sjížděl přes jeho vypracované bříško až k podbřišku kde rukou zajel přímo pod Natsuovi kalhoty a začal ho jemně hladit. Natsu se neubránil vzdechům. Odpor přešel na vzrušení z lákavého momentu. Na stehni ucítil Stingovu erekci přes hrubou látku jeho kalhot. Natsu vzdechnul. Bylo vidět, že to Stinga velice potěšilo. Přesunul se ústy zpět k Natsuovým rtům. Toužil ochutnat jeho ústa zevnitř. Do dutiny vklouznul jazykem a začal je důkladně prozkoumávat. Chutnaly po jahodách. Jeho chuťové pohárky zažily extázi z úžasného prožitku. Od úst začal sjíždět rty dolů po Natsuově těle. Dal si záležet, aby jeho polibek zažil každý drakobijčí sval. Poté začal růžovláskovi stahovat kalhoty,kde už se jedna část těla hlásila o pozornost. Sting však neměl v úmyslu této části těla vyhovět. Stáhl si své kalhoty a přitiskl se na tělo druhého drakobijce. Vklouznul do něj a začal se v Natsuovi pohybovat. Plný nenasytnosti stále zrychloval a mezitím se věnoval oběma Natsuovým bradavkám. Vychutnával si celou Natsuovu existenci. Po nějaké době už toho měli oba dost. Sting zaplnil Natsuovo nitro svým spermatem. Též Natsu už to nevydržel a udělal se na drakobijce nad sebou. Sting se sklonil k jeho oušku a pošeptal mu: ,,Děkuji za úžasný zážitek." Po těchto slovech Natsua políbil a opustil Natsuův dům. Jen jediné po místnosti zaznělo: ,,Co mám dělat?"
Cítit se strašně bylo pro Natsua v této chvíli slabé slovo. Už uběhly dva dny od toho co.... no od chvíle co se u něj doma objevil Sting. Mezitím se mu Gray omluvil kvůli tomu jak se choval. Když ty slova slyšel málem se hroutil. A teď tu stál u Graye doma potom co ho Gray pozval a čekal až se vrátí. ,,Co jen mu měl říct." Natsu byl opravdu nešťastný, jak jen mohl Grayovi ublížit, ale rozhodl se. Nemůže se před ním jen přetvařovat a dělat jakoby se nic nestalo. Řekne mu to. ,,Už jsem tu." Ledový mág vskutku věděl jak se ohlásit. Vstoupil do místnosti a chtěl si přitáhnout drakobijce k polibku, on však ustoupil. ,,Děje se něco?" optal se nechápavě Gray. ,,Pořád se na mě zlobíš?" ,,Víš Grayi, musím ti něco říct. Já..." Natsu mu všechno vysvětlil. ,,Chápu, že mě teď budeš nenávidět, a proto radši odejdu." Při odchodu ho Gray popadl pevně za paži, přitáhl si ho k sobě a romanticky Natsua políbil. Po polibku se vzájemě opřeli čely a Natsuovi stekla po tváři slza, slza štěstí. ,,Proč?" špitl jemně Natsu. ,,Je to moje chyba. Dost jsem si tě nechránil. Teď budeš jenom můj." prohlásil Gray a pohladil růžovláska po tváři. Oba se na sebe sladce usmáli a ruku v ruce spolu odešli do ložnice, prožít další svou společnou chvíli.
Gray x Silver YAOI (+15)
14. ledna 2016 v 18:41 | Aiko-chan Kyouko
|
YAOI
Tak jsem konečně dopsala tu povídku na přání (+15) , kterou jsem slíbila :) Povídka je sice kratší, ale doufám ,že se bude líbit, ale předem upozorňuji, že toto už je extrém xD Jde totiž o incest mezi Grayem a jeho tátou :D Tak doufám ,že se bude líbít předevšim člověku, který si o ni požádal ;) Znovu upozorňuji, že je to dosti úchylné a pokud nemáte rádi yaoi (boy x boy), dál nečtěte ;) Čtení na vlastní nebezpečí :D Pokud si přejete povídku co se týče Fairy Tail na jekékoliv téma neváhejte si napsat na e-mail aikokyouko.fairytail.blog@seznam.cz
Dokázala to. Juvia odhodlaně porazila onoho nekromanta z temného cechu, z Tartarosu. Její šance byly malé, ale její láska ke Grayovi jí dala sílu. Juvia vyčerpána padla na kolena a snažila se popadnout dech. V koutku jejích úst byl vidět nepatrný úsměv. ,, Juvia to dokázala Grayi-sama." špitla. ,, Myslíš si, že mě porazíš s tou svojí ubohou magií! Má síla kletby je mnohem silnější." zasmál se Keyes, který tu najednou stál opět na svých vlastních nohách bez jediné újmy. Nekromant jí uchopil pod krkem a zvedl do výše svýma polomrtvýma rukama. Juvia se sotva dotýkala země pod sebou. ,, Výrazně si mě ponížila před ostatními z Démoních Bran. Teď ti to vrátím. Rozervu ti srdce tak jak si to ještě nepocítila a poté ti ho vyrvu z hrudi." Mezitím Gray ležel mezi sutinami pár kilometrů jižně od Magnolie. Nedokázal se postavit. Silver se k němu přiblížil a pravil: ,,Tvá Magie Tvorby je úchvatná, ovšem mé magii Ledu se nevyrovná synku. ,,Silvere. Přiveď mi toho chlapce. Zatím ho nech živého." Pomocí telepatie dal rozkaz svojí mrtvé loutce Silverovi Fullbastrovi. Silver si neuvědomoval svou existenci, dělal jen to co se mu řeklo. Byl jako člověk zbavený veškerých emocí. Znal pravdu o svém synovi, ale necítil k němu žádné vazby. ,,Rozumím." Silver si hodil mladého Fullbastra na rameno a vydal se ke svému pánovi. Kletba ovládání mrtvých byla vskutku děsivá. Když Silver dorazil, hodil Graye přímo před Keyese. Gray byl při vědomí, ale vyčerpaný. Sotva se pohnul. Vedle něj ležela Juvia, která stále nemohla popadnout dech. ,, Gray-sama. Jsem tak ráda, že tě vidím." Řekla s radostným výrazem ve tváři. Byla to však tvář poraženého člověka, který se i přes porážku nehodlal vzdát. Gray ji uchopil za ruku a oplatil jí úsměv. Juvia omdlela z nedostatku magie. Když se probudila, bylo přikovaná ke zdi uvnitř jeskyně celé z ledu. ,,Gray-sama! Gray-sama!" začala volat Grayovo jméno. Do jeskyně vstoupil Silver a za sebou táhnul Graye, kterého držel za vlasy. Hodil ho na zmrzlou podlahu. V závěsu za nima vstoupil i nekromant. ,,Do toho Silvere a nezapomeň si to vychutnávat ať trpí.",, Rozkaz pane" odpověděl mu s ďábelským úsměvem ledový démonobijec. Keyes přistoupil k Juvii, sklonil se k ní, chytl jí za bradu a povídá: ,,Teď sleduj co udělám s tvým milým." Usmál se na ní a stoupl si hned vedle a čekal až jeho hra skončí. ,,Co s náma chcete dělat!" Zařval rozzuřeně Gray. ,, Uvidíš" odpověděl mu jeho otec, sklonil se k němu, chytil ho pevně za zápěstí a přitáhl si ho k polibku. Silver se nedržel zpátky a hned zapojil i svůj mlsný jazyk, kterým si vychutnával Grayova ústa. Gray jen nevěřícně vyvalil oči. Nemohl uvěřit tomu, že se stal takovou to obětí. Gray se sotva ubránil a i když se moc snažil, byl v pevném sevření a navíc neměl už téměř žádnou sílu na vzdor. Cukal sebou, cítil se poníženě a především nechtěl blížit Juvii. Jenže co mohl dělat. Nezbývalo mu nic jiného než vydržet a pokusit se o útěk společně s Juviou. ,,Přestaň! Nech toho!" Juvii stékali po tváři slzy. Silver se na ní jen provokativně usmál a ještě více se vžil do obývání Grayových úst. Přitlačil Grayovu hruď k zemi, obkročmo si sedl na jeho vypracované břicho a sjel jazykem ke krku, který začal divoce laskat. Gray jen křičel, aby ukázal svůj nesouhlas. ,,Nech toho! Udělám cokoliv!" obrátila se Juvia na nekromanta, který jí nevěnoval pozornost a bez jakéhokoliv výrazu ve tváři pozoroval svého otroka. Gray, který byl svlečený do půl těla musel trpět Silverovi rty, které pomalu sjížděly až k bradavkám, kde se zastavily. Gray pomocí zubů za ně začal tahat a vychutnávat si je. Gray se neubránil křiku. Silver se nedržel zpátky a pokračoval ve zkoumání Grayova těla. Svou hlavu přitáhl ke Grayově oušku a zašeptal: ,,Jaké to je, když se tvá ctitelka dívá." Gray cítil jak se mu usmál do ucha a znovu a znovu se pokoušel uvolnit z otcova sevření. Bez úspěchu. Silver ho směrem od brady, přes pravou tvář až k čelu mlsně olízl a strhl z Graye zbytek oblečení. Mladý Fullbaster tu ležel úplně nahý a na něm seděl jeho vlastní otec, který si pomalu začal svékat i své oblečení. Grayovi stekla slza po tváři, když slyšel Juviinu bolest a křik. Silver mu vsunul svůj úd do pusy a začal sténat slastí. Gray netušil co má dělat. Neměl sílu na to cokoliv udělat. Když si Silver dostatečně pohrál, chystal se vpadnout přímo do Graye. Gray zatnul zuby, když se v něm začal Silver zběsile pohybovat. Silver přitáhnul svou hlavu opět k jeho bradávkám a pohrával si s nima jazykem, přičemž už to déle nevydržel a udělal se přímo do Grayova nitra. Gray byl přešťastný, že už byl konec. Juvia jen bezvládně seděla s hlavou sklopenou a pravila: ,, Jak si to mohl udělat. Jak si mohl ublížit Gray-samovi přímo před Juviinýma očima!" rozkřičela se Juvia, přičemž sebrala poslední zbytky své magické síly, které pramenily ze vzteku, osvobodila se a na nekromanta, který neočekával, že ještě nějakou sílu má, zaútočila svou magií. Když její vodní vlna praštila s Keyesem o ledovou stěnu, bez varování zaútočila i na Silvera, popadla Graye za ruku a odtáhla ho pryč z jeskyně se slovy: ,,Půjdeme domů společně. Do Fairy Tail." Usmála se na něj. Gray jí oplatil úsměv a pravil: ,,Děkuju Juvio." Oba teď ruku v ruce utíkali vyčerpaní bez jediné kapky své síly, jen za pomocí své vůle napomoc svým přátelům.
THE END
Psí život
12. ledna 2016 v 19:21 | Aiko-chan Kyouko
|
Jiné než FT :D
Tyhle kousky jsou z mojí pár měsíců staré sbírky :) Tady je něco pro milovníky i nemilovníky psů ;) Je to spíš takové dětské, ale snad vám to vynahradím v další povídce +15, která je tentokrát na přání ;) Můžete si také napsat o povídku na jekékoliv téma, co se týče Fairy Tail, stačí napsat na e-mail: aikokyouko.fairytail.blog@seznam.cz
Dnes je tomu přesně rok, co si mě Candice vzala z útulku.Pamatuji si to jako by to bylo včera. Byl jsem sám ve studenémtemném kotci.Jediné co jsem tam měl, byla staráopotřebovaná deka,miska s vodou a jedna pískací hračka. Bál jsem se těch osob, které mi občas přišli ke kotci a začali na mě volat: ,,Ťuťu ňuňu! Pojď ke mně! Ty ke mně nejdeš? Zlý pes,zlý!!!"Měl jsem z nich velký strach.Alekaždý den mi dovnitř do kotce chodila jedna mladá žena. Krmila mě, utěšovala a říkala,že to bude dobré.Brala mě ven na procházky nebo se o to alespoň snažila. Když vytáhla takový kožený popruh,který mi chtěla dát, na krk začal jsem vrčet. Myslel jsem si, že je to nějaká nebezpečná věc, která mi ublíží.Když se mnou konečně ,,dobojovala" , snažila se mě z kotce vytáhnout.Já jsem ale nemohl, bál jsem se všeho. Každého zvuku,každého pohybu.Všude číhalo nebezpečí.Myslel jsem,že mi téměř jistě něco ublíží.Všechny předměty se rychle hýbaly směrem ke mně. Nevěděl jsem odkud co přijde. Ocas jsem měl stažený mezi nohama,uši sklopené a krčil jsem se. Ty velké kovové krabice na kolech,kterým lidé říkali auta, vydávali tak hrozný zvuk.Po pár metrech zápasení s mým strachem mě ta žena vzala zpět do útulku, kde mě zase dali do toho tmavého kotce a kde jsem se hned rohu. Jedné temné a hrozivé noci se venku ozval obrovský hluk, který dobrovázela světelná ,,křivočára". Vůbec jsem nepřemýšlel. Běhal jsem ze strany na stranu a zoufale jsem se snažil přehryzat pletivo. Podařilo se! Utekl jsem pryč z budovy. Padali na mne studené kapky vody. Po nějaké době bezhlavého utěku jsem se schoval ve staré, vyhořelé, a jak tomu říkali lidé, knihovně. Schoval jsem se pod schody, dokud to nebeské běsnění neutichlo. Stalo se tak po nějaké době. Vylezl jsem, ale už jsem byl při smyslech. Kam jsem se to zatoulal? Kde to jsem? Tyhle otázky mi pluly sem a tam v hlavě. Tu na mě spadl takový obdelník. Byly na něm nakreslené nějaké klikyháky. Začal jsem si ten obdelník prohlížet. Ovšem nebylo to snadné, jelikož mám packy a ne prsty jako lidé. Všude byly ty záhadné klikyháky, ale zároveň tam byly fotky, obrázky. Byli na nich psi a byli šťastní. Ničeho se nebáli! Žádných zvuků, žádných hlučných, kovových krabic, prostě ničeho. V té chvíli, jakoby mi sám Nebeský pes seslal všechnu moudrost. Není čeho se bát. Ti psi jsou šťastní se svými lidmi! Užívají si daru života a nepromrhají ho jako já! Pár hodin jsem obracel stránky a důkladně si je prohlížel. Ze všech obrázků jsem pochopil jak se má chovat pravý pes a ne nějaké kuře ve psím převleku. Najednou jsem slyšel šramot u vchodu, kudy jsem přišel. Byla to Candice! Hledala mě i v té nepřízni počasí. Vyběhl jsem jako o život, vyskočil jsem na ní a začal jí olizovat obličej. Po dlouhé době v životě jsem byl šťastný. Opravdu šťastný. ,,Ahoj Alexi! Kde si se toulal ty trumbero?!" Pravila líbezným hlasem a vzala mě do té plechové krabice. Tentokrát jsem se nebál a klidně nastoupil. Odvezla mě zpět do útulku, kde jsem strávil klidný zbytek noci. Další den Candice přišla ke mě do kotce. Dala mi ten kruh i s tím legračním provázkem na krk, ze kterého už jsem strach neměl a řekla: ,,tak pojď jdeme domů!" Domov! Jak dlouho jsem to slovo neslyšel, a přeci jsem věděl co znamená. To slovo mi pořád harmonicky hrálo v hlavě. Přijel jsem do svého nového domova a vše jsem začal zkoumat. Po zkoumání jsem opět přišel ke Candice a nechal jsem se hladit. Nikdy jsem nezažil lásku a teplo domova. Nikdy jsem nevěřil, že budu šťastný pes a nejen šťastný, ale ten nejšťastnější pes na celém světě. A za ten rok se ze mě stal ten nejlepší společník, jakého byste si dokázali představit. ,,Alexi, ke mně!" a to je Candice. Tak to je konec mého šťastného příběhu a teď mě musíte omluvit, jdeme s Candice na procházku tak ahoj a ,,haf haf".
THE END
KRUTÁ ZIMA
12. ledna 2016 v 19:13 | Aiko-chan Kyouko
|
Jiné než FT :D
Doufám, že i když se na tomto blogu budu věnovat FT, nebudete proti když sem přidám pár kousků, které se FT týkat nebudou :) Konkrétně tahle je krátka ,ale snad se bude líbit ;)
V dáli jsem slyšel její výkřiky, výkřiky mé, teď už bývalé družky. Okolo sebe vidím ledovou pustinu bez známky čehokoliv co by připomínalo sluneční svit. Nic nemůže bránit výkřikům té, kterou jsem tak hluboce miloval. Pro zdraví své nechal jsem jí napospas mrazivým šelmám zahaleným ve sněhovém závoji. Už nedokážu vnímat tok času. Její výkřiky po pár vteřinách či minutách, při kterých mi srdce sevřel náhlý chlad a žal, srdcervoucí bolestné řvaní z plna hrdla jejího, utichlo. Nyní zůstal jsem sám v ledovém kraji, ve kterém mě okusoval Pán mrazu. Končetiny jsem již necítil. Snad její výkřiky neslyším z důvodu uspění mrazivých šelem, anebo snad je to kvůli ohlušující sněhové vánici, která se mnou neměla slitování a cloumala se mnou sem a tam jako s hadrovou panenkou, myslím, že nedozvím se již. Jsem opravdu takový sobec, či i něco jiného když jsem ji nechal čekat v ledu na její vlastní popravu? Je to opravdu tak sobecké, chtít zahlédnout třpytící se Slunce na tvářích jiných? Ale již nemám síly pokračovat dál pod září severní. Chci už se jen zalknout ve spánku. Chci odejít ke svému stvořiteli. Teď tu před tebou padám Bože do ledových závějí s hlavou skloněnou. Ach…. ano,…. opra…vdu jsem….. pokryte……
THE END
Natsu x Laxus YAOI (+15)
7. ledna 2016 v 15:47 | Aiko-chan Kyouko
|
YAOI

Tak sem dávám další povídku, tentokrát na přání :) Doufám, že se bude líbit :) Můžete si i objednat jakoukoliv povídku co se týče Faiy Tail. Žádost můžete odeslat na e-mail aikokyouko.fairytail.blog@seznam.cz
Když přišel Laxus do cechu, všichni zmlkli. Po cechu se rozhostilo takové ticho, až to bylo Laxasovi podezřelé. Šel rovnou k baru, kde obsluhovala největší drbna Fairy Tailu, Mirajane. Cestou se rozhlížel po tvářích všech členů a snažil se z nich přesněji vyčíst , co bylo příčinou tohoto náhlého ticha. Když pozdravil bělovlasou ženu, hodil ten podezřelý jev za hlavu a dál pokračoval v tom, co se chystal udělat ,, Ahoj Miro. " ,, Ahoj Laxusi" odpověděla mu s nevinným úsměvem ve tváři. ,, Je pravda, že všechny informace v cechu jdou přes tebe, že?" otázal se Laxus s ďábelským úšklebkem. ,,Eh, ano" odpověděla s nejistotou v hlase Mirajane. ,, Proč?! " obrátila zvědavě otázku na bleskového mága. ,, Sháním Natsua. Potřebuju ho co nejdříve najít." ,,Proč ho sháníš?" ,,Něco mi dluží." Ať se Mira snažila jak chtěla vždy dostala jen nejasnou odpověď. ,,No jo z Laxuse nic nevymáčknu." pomyslela si v duchu. Když konečně Laxus dostal svou odpověď , sebral se a mířil za Natsuem k říčnímu prameni hluboko v lese kde měl údajně podle Miry trénovat. Po dvou hodinách chůze se před ním konečně rozprostila vysoká skála s jeskyní uprostřed ze, které tekl pramen říčky, která si to dále razila hlubokým lesem. V tom se Laxusovi v očích odrazil odraz plamene, který roztříštil kus skáli. V tom zaslechl ten medový hlásek, který si stěžoval: ,, Příště do toho musim dát větší sílu" Ze stínu lesa se vynořil nám všem známí růžovlásek. Laxus se usmál opřel se o kmen stromu, skřížil si ruce na hrudi a ještě nějakou chvíli Natsua při tréninku sledoval. Natsu si ho očividně nevšiml a dál v klidu pokračoval ve svém tréninku. Laxus se konečně chystal oznámit svou přítomnost. Nahromadil v sobě elektrickou energii, kterou zasáhl Natsua, kterého to překvapilo natolik, že se skácel k zemi a pravil: ,, Co… tu chceš Laxusi?" . ,,Dlužíš mi souboj za to jak si mě vypekl tím svým dětinským debilním fórem." Řekl Laxus se smíchem, který patřil na škvarek vypadajícímu Natsuovi. Natsu se konečně vzpamatoval a s velkou dávkou energie vyskočil na nohy a prohlásil : ,,Dneska tě konečně porazím Laxusi!" ,, Myslíš?!" ušklíbl se Laxus. Stáli tu oproti sobě s úsměvy na tvářích a čekali kdo zaútočí první. Nežli člověk stačil mrknout Natsu vyrazil ze své pozice a zasáhl Laxuse Pěstí Ohnivého draka.Tedy buďme realisté, pokusil se Laxuse zasáhnou Pěstí Ohnivého draka. Laxus Natsua uchopil za onu pěst, která na neštěstí pro Natsua něměla účinek. Poté uchopil i druhou Natsuovi ruku, tentokrát za zápěstí a pevně ho držel, dokud nestačil nahromadit dostatek elektrické energie, aby Natsua zasáhl v nejzranitelnějším okamžiku.Natsu se zoufale snažil osvobodit a i když měl dostatek síly, Laxus měl bohužel síly více. Natsu nic nezmohl. Tu ho napadla asi ta největší hloupost, která mohla. Natsu Laxuse kousl do místa mezi zápěstím a loktem. ,,Au. Ty malej spratku!" Zaskuhral Laxus. Přitom lehce uvolnil stisk a toho využil Natsu, který sebou škubl tak , že se oba svalili na zem. Dopadlo to tak, že Natsu ležel na zádech a na něm Laxus. Navzájem si hleděli do očí. Laxus svou váhovou kategorií malinkého Natsua trochu drtil a tak se odlehčil tak, že zvedl svou hruď a podpíral se dlaněmi, přičemž každá dlaň byla po jedné straně Natsuovi hlavy. Laxus nevypadal, že by se chystal vstát. Natsu byl v rozpacích, obzvlášť když si uvědomil, že se na sebe stálé dívají a k tomu cítil Laxusovu chloubu na té své. Natsu se začervenal a uhnul pohledem se slovy : ,,Nechtěl by jsi už vstát Laxusi?" Snažil se,aby to znělo pokud možno normálně a hlavně nedal najevo své rozpaky. Tak to bylo vždy. Pokaždé se před Laxusem pokoušel vypadat silný aby ho Laxus bral jako soběrovného soupeře. Proto také dnes, brzo ráno odešel trénovat do lesa. ,,Nechtěl" odpověděl mu s lehkým úsměvem na tváři silný Laxus a Natsua vášnivě políbil. Natsu nejdříve nevěděl, která bije a snažil se od Laxuse odtrhnout. Nakonec se poddal vlně vzrušení, která mu projela celým tělem a zajel prsty do Laxusových vlasů. V tu chvíli si oba začali vychutnávat sebe navzájem. Laxus zapojil i svůj nenasytný jazyk. Natsu ho nechal. Vychutnával si jeho jazyk a rty. Při tomto vášnivém líbání, Natsu zajel rukou pod lem Laxusova trička a začal zkoumat Laxusovo vypracované bříško. Laxus prsty odhrnul šálu z části Natuova krku a začal se věnovat i salamandrově krku. Při této rozkoši Natsu zapomněl na bližší zkoumání Laxusova těla a užíval si pouze tento moment. Neubránil se vzdechům. Laxus rád slyšel , že zahrnování jeho krk polibky a vášní přinese ovoce. A i to cítil přes Natsuovi kalhoty. Najednou se kousek od místa kde se nacházali začal ozývat hlas. ,, Natsu! Kde jsi? Natsu" hlas patřil modrému kocourovi, který se vydal Natsua hledat. Oba si uvědomili, že by nebylo zrovna dobré kdyby je takto někdo viděl. Laxus bleskurychle vstal urovnal si tričko, upravil si rozcuchané vlasy a zmizel před tím než se postavil i Natsu, který si začal upravovat šálu, aby nebyli vidět žádné známky růžových cumlíčků. Naštěstí u Natsua bylo normální nošení šály, takže nehrozili žádné zvědavé dotazy typu : ,,Co schováváš pod tou šálou?". Natsu začal předstírat , že se rozcvičuje. Pořád měl červeň pod očima. Mezi stromy se objevil Happy. ,, Natsu hledal jsem tě. Tak si představ, že jsem byl s Charle a řekla něco co jsem si nemyslel , že řekne……" Natsu sice předstíral, že Happyho poslouchá, ale ve skutečnosti měl hlavu plnou myšlenek, které se netýkali nikoho jiného než Laxuse. Mezitím Natsu nedokázal potlačit zahanbení, když si uvědomil že jsou oba kluci. ,,Jak se mi to mohlo líbit. Laxus je přeci kluk. Stejně jako já. K tomuhle nemůže znovu dojít." Pomyslel si Natsu . Po nějaké době nevnímání Happyho a přemýšlení nad Laxusem se oba dva vydali na cestu domů. Další ráno se Natsu zdráhal objevit v cechu. Snažil se udělat vše pro to, aby nepotkal Laxuse. Nakonec usoudil, že dřív nebo později by do cechu stejně musel. Sebral veškeré zbytky odvahy a zdravého rozumu (který se u Natsua moc často nevyskytoval) a vydal se do cechu. Když vstoupil pozorně se rozhlédl a ulevilo se mu, když nikde Laxuse neviděl. Jako posledních pár dní se znovu odebral na své tréninkové místo u pramene. Dragneela začalo zajímat proč Laxus v cechu nebyl. Když se před ním konečně objevila ona tréninková mýtinka, Natsua někdo rychlostí blesku přimáčknul ke kmeni jednoho ze stromů. Natsu se osobě díval přímo do tváře. ,,Laxusi!" vykřikl. Laxus mu přitisknul ukazováček na rty jako znamení že má držet jazyk za zuby a s úšklebkem na tváři pravil: ,, Co takhle dokončit co jsme tu včera začali?!". ,,Ale….ale jsme oba kluci a… no… je to divné." Řekl ještě vykulený růžovlásek s nechápavým výrazem ve tváři. Aniž by si to uvědomoval, tentokrát dal dost najevo své rozpaky. Ruce měl podél těla a čekal co Laxus odpoví. Neodpověděl a jen Natsua začal nezkrotně líbat. Netrvalo dlouho, aby se Natsu Laxusově vášni, kterou mu předával jazykem poddal. Laxus poté začal ochutnávat i Dragneelův krk, který byl svalnatý, ale ne zas tak moc, a chutný. Natsu začal vzdychat slastí. Laxus začal sjíždět i k bradavkám, které si jednu po druhé vychutnával a zkoumal prsty. Natsuovi vzdechy se začali stupňovat, až se rozléhali po celém dalekém lese. Natsu si přitiskl dlaň k ústům, aby nebyl tolik slyšet. Laxus začal zkoumat i Natsovi břišní svaly a začal je zakrnovat polibky a láskou, která jim právem patřila. Natsu vnímal jak se Laxusovi teplé dlaně dotýkají jeho nažhaveného těla. Cítil jak se jeho ústa věnují části těsně nad podbřiškem. Natsu sotva udržel své emoce na uzdě , při této vlně vášně. Laxus si s Natsuem ještě chvíli hrál a na závěr jazykem vystoupal po Natsuově těle až ke krku a hned zase sjel zpátky k podbřišku. Svou mohutnou hrudí byl namáčknutý na Natsuův rozkrok a díky tomu cítil vybouleninu přes látku kalhot. Laxus se hned na to taky vzrušil a znovu se postavil pro polibek, přičemž Natsua přes kalhoty začal hladit svou silnou dlaní. V Laxusovi už přetekla trpělivost a tu nahradila překypující vlna vzrušení. Už se nechtěl držet zpátky. Z Natsua strhal všechno oblečení včetně jeho vesty a kalhot. Natsu tu před ním teď stál nahý a Laxus si jenom vychutnával ten pohled na stydlivého drakobijce. Natsu se cítil poníženě. Přece jenom si přál vypadat před Laxusem silný a místo toho tu před ním stál úplně nahý a byl jenom v Laxusově moci. Laxus Natsua políbil na čele a poté své čelo přitiskl k Natsuově čelu a řekl: ,,Jsi tak sladký, když se stydíš. Zavři oči." ,,Co?" ,,Zavři oči Natsu" odpověděl znovu s větší zato něžnou důrazností v hlase. Natsu ho uposlechl. Chvíli nejistě čekal co se bude dít dál, když v tom zažil jeden z nejúžasnějších pocitů v životě. Laxus pohltil jeho úd do úst a začal se pohybovat po délce Natsuova penisu. Natsu měl stále oči zavřené a nevnímal nic jiného než Laxuse, kterému zabořil prsty do vlasů. Když si ho Laxus přestal vychutnávat, svlékl se a začal jemně Natsua tlačit směrem dolů ke své chloubě. Ten pocit chtěl též cítit. Chtěl cítit ohnivého drakobijce. Natsu se nebránil. Chtěl Laxuse potěšit. ,,Chci tě cítit i zevnitř Natsu." Řekl a začal si růžovláska otáčet zády k sobě . Natsuovi došlo co chce dělat. Trochu se vyděsil a pokusil se Laxusovi zabránit. Bez úspěchu. Laxus ho přimáčkl ke stromu a Natsu se opřel dlaněmi o vzrostlý dub. Vnikl do něj a Natsu sykl bolestí. Přemáhal se, aby mu před Laxusem nevytryskli slzy. Vždy před ním chtěl vypadat silný a nebojácný. ,,Neboj se budu něžný" usmál se mu Laxus do ouška a těmito slovy Natsua uklidnil. Začal se v Natsuovi opatrně pohybovat. Natsu se prohnul v zádech a Laxus ho obejmul v místě jeho břišních svalů. Cítil jeho křehké tělo. Vychutnával si každou část drakobijcova těla. Chtěl jeho a nikoho jiného. ,,Bolí to?" zeptal se ustaraně Laxus. Natsu se usmál a odpověděl: ,,Už ne." Laxus to považoval jako svolení k tomu, aby mohl začít pronikat hlouběji a rychleji. Ani jeden se neubránil vzdechům. Oba si to opravdu užívali. Netrvalo dlouho a Natsu se udělal na kmen stromu o jenž byl opřený. Laxus ho následoval a vyvrcholil do jeho nitra. Oba dva tak ještě nějakou dobu stáli udýchaní s rozkoší, která je zaplavovala. Po chvilce se se sesunuli do trávi, k sobě natisknutí a nazí. Nechystali se vstát. ,,Bylo to úžasné" prohlásil Laxus. ,,To ano." Odpověděl Natsu. Leželi v trávě a hleděli na oblohu po jejich nezapomenutelném zážitku. Laxus na Natsua pohlédl a políbil ho. ,,Po ničem jiném jsem celé roky netoužil." ,,Nechápu jak jsem mohl bez tebe žít Laxusi." Oba milenci už netoužili po ničem jiném než po sobě. Oba si slíbili, že se navzájem ochrání. Leželi uprostřed lesa a kolem nich jejich oblečení rozthané na cáry po jejich milostném spojení.
THE END
Natsu x Gray YAOI (+15)
7. ledna 2016 v 13:33 | Aiko-chan Kyouko
|
YAOI

Ahoj :) Jsem Aiko-chan a mám moc ráda anime a především Fairy Tail. Upozorňuji, že popouštím uzdu svojí perverznosti xD. Konkrétně tato povídka je pro fanoušky yaoi. Tak doufám ,že se bude líbit. Pokud nemáte rádi boy x boy , tak radši dál nečtěte :D Pokud by si někdo přál povídku na přání (Beru cokoliv co se týče Fairy Tail), můžou to být páry, témata, parametry povídky cokoliv co si budete přát, stačí mi napsat na e-mail aikokyouko.fairytail.blog@seznam.cz
Byl to den jako, každý jiný. Natsu se procházel ulicemi Magnolie, když se vrátil z mise společně s Lucy, Erzou, Wendy a samozřejmě se přidali i Charle a Happy. Všichni mířili do cechu. ,,Erzo, kde je vůbec Gray? Proč nešel s námi?" ,,To nevím Lucy. Říkal, že má něco na práci" ,,Zajímalo by mě kam tak na rychlo zmizel." Dodala Lucy. Natsu zamručel. ,,Děje se něco Natsu-san?" promluvila křehkým hláskem nebeská drakobijka.O téhle malé a roztomilé mladé dívce, si nikdo nedokázal představit, že by dokázala někomu ublížit. ,,Nic!" zavrčel Natsu na dívku na kterou je vždy milý. Všichni se podivili tomuto neobvyklému jevu. Konečně dorazili do cechu. ,,Ahoj Mirajane." Zakřičela Lucy přes celý cech, aby ji nádherná žena jakou byla Mirajane slyšela. ,, Vítejte zpět." Mira jim opětovala pozdrav i úsměv. Natsu nikomu nevěnoval pozornost. Šel k baru a čekal až ho Mira nebo Lissana obslouží. Nikdo nechápal důvod Natsuova chování. Po chvíli pití piva, Natsu konečně promluvil: ,,Miro kde je Gray?" ,,To nevím,jen říkal, že má něco na práci a pak zmizel. Ale možná tě bude zajímat, že nás navštívil Sting a sháněl se po tobě." ,,Po mě?! Co chtěl?" ,,To netuším" Natsu si pomyslel, že Mirajane až moc často říká, že netuší. Rozhodl se, že dopije sklenici a půjde domů. Když dopil sebral se a mířil k východu cechu zpět domů. ,,Happy jdeš taky?" optal se modrého kočičáka. ,,Ne mám dohodnuté rande s Charle" jako vždy držel v ruce rybu, kterou se chystal sníst. Natsu opět zavrčel a odešel. Při cestě domů Natsu přemýšlel nahlas: ,,Bez tak o něj Charle nemá zájem. Nechápu, že ho pořád baví lítat kde ona je." Konečně přišel domů, vstoupil a hned co za sebou zavřel dveře, Natsua někdo zezadu popadl tak, že se nemohl hnout. ,,K-Kdo..si?" zakoktal Natsu. ,,Čekal jsem na tebe….Natsu" Natsu cítil jak se mu osoba usmála do ucha. V tom mu došlo komu patří hlas! ,,G-Grayi?! Co to děláš?! Pusť mě ty zamrzlej mozku." Natsu byl uvězněn v Grayově sevření. Najednou mu ledový mág položil dlaň na jeho vypracované tělo a začal si vychutnávat každý jednotlivý sval a záhyb na Natsuově těle. I přes to, že jednou rukou si vychutnával Natsuovo úžasné tělo nepovolil druhou ruku,která přidržovala Natsua v klidu. ,,Grayi nech mě! To nemůžeš!Okažitě mě pusť" Natsu sebou šil a vzpíral se, Fullbaster však nepovolil. ,,Nevykládej mi, že se ti to nelíbí" Usmál se na něj Gray když si ho otočil čelem k sobě, přitisknul ho pevně ke stěně a přidržoval si ho za zápěstí. Natsu se začervenal a uhnul pohledem, aby si toho Gray nevšiml. Bylo však pozdě. Gray se na něj sladce usmál, chytl Natsua za bradu a nastavil si jeho tvář přímo proti sobě. Gray si vychutnával ten pohled na bezbraného, nevinného a roztomilého Natsua co se snaží před celou touhle situací utéct. Natsu pevně sevřel víčka a snažil sám sebe přesvědčit, že to je pouze sen. Vždyť se s Grayem nesnáší. Proč by mu tohle Gray dělal? Natsu prudce otevřel oči a zastyděl se,když si uvědomil, že se Gray úmyslně začal otírat kolenem o jeho rozkrok. Natsu byl v tu chvíli červený tak, že si toho Gray nemohl nevšimnout. Natsu se ještě víc natiskl na zeď, když Gray přiblížil svou tvář natolik, že od sebe byli pouze pár milimetrů. ,,Natsu. Chci tě.Teď jsi jenom můj" zašeptal Gray s pohledem mířícím na Natsuovi sladké růžové rty. ,,Jak asi chutnají." Pomyslel si v duchu Gray. Gray dosáhl svého limitu. Toužil po drakobijcově těle. Nemohl přestat i když ho Natsu tak prosil. ,,Ne Grayi to nemůžž……" Gray začal Natsua líbat. Natsu se vyděšeně snažil Grayovi vyklouznout, nakonec se však poddal onu slastnému pocitu jenž mu proudil celým tělem. Byl jenom Grayův. Gray si s ním mohl dělat cokoliv chtěl. Navzájem si vychutnávali své rty. V tom se Natsu hlavou od Graye odtáhnul. ,, To nemůžeme." ,, Co nemůžeme Natsu?" Gray věděl co má Natsu namysli, ale chtěl to slyšet přímo od něj. ,, Tohle." Gray využil příležitosti a vsunul Natsuovi jazyk do pusy. Gray stále svíral Natsuovo zápěstí, na Natsua se ještě více natisknul a vychutnával si chuť jeho úst. Přitom cítil, každý napnutý sval na Natsuově těle. Vytáhnul jazyk z Natsuových úst a pošeptal mu do ouška: ,,Nemusíš být nervozní. Uvolni se. Já tě povedu" chtěl Natsuovi pomoci překonat nervozitu a stydlivost. ,,Je tak plachý.Hlupáček" pomyslel si Gray a začal zahrnovat Natsuův krk polibky a něhou. V drakobijci se mísili pocity. Líbilo se mu to,ale jakoby mu něco stále říkalo ať zastaví. ,,Vždyť jsme kluci. Ne-nemů…žeme" aniž by Natsu chtěl, vzdychl. Gray cítil jak Natsu dole tvrdne. Natsu se to sice snažil schovat, ale stále byl v moci Graye, který už si toho dávno všiml. Pro Graye to bylo znamení, že může pokračovat. Odtáhl se od Natsuova krku a usmál se na něj. Gray začal sjíždět k bradavkám. Začal si s nimi hrát. Ochutnával je, ne vychutnával si je. Když cítil , že Natsu povolil a už se nesnaží bránit, uvolnil jeho zápěstí a rukama začal zkoumat každý vypracovaný sval na chlapcově těle. Jazykem pomalu sjížděl až k pupíčku kde se na chvíli zastavil. Natsu se nedokázal ubránit vzdechům ze slastného pocitu. Když Gray začal sjíždět níže k podbřišku a rukama se chvíli věnoval sundávání Natsuových kalhot, Natsu utlumil své vzdechy rukou a druhou ruku si přitiskl k hrudi. Gray si uvědomil,že je to Natsuovi nepříjemné, ale zároveň se mu to líbí. Gray nedokázal utišit svůj hladový apetit. Když skončili Natsuovi kalhoty a trenýrky na zemi, Natsu se pokusil zakrýt své mužství. Navzdory tomu, že se mu to líbí, nedokázal potlačit zahanbení, že se ho dotýká jiný muž. Gray se opět postavil tak,aby oči měli ve stejné výši. Natsu tu stál nahý a oproti němu Fullbaster. Pohladil tu roztomile stydlivou tvář, něžně ho políbil na rty a opět se začal ústy věnovat salamandrově krku, aby ho rozptýlil od toho co bude provádět dole. Natsu si nemohl nevšimnout, že i Grayova vyboulená látka naznačuje, že se mu to moc líbí. Mezitím co ledový mág laskal jeho krk, Gray si začal hrát s Natsuovým přirozením. Začal pomalu pohybovat dlaní po délce Natsuova penisu. Postupně pohyby zrychloval. Z krku se přesunul zpět k jeho rtům a začal Natsua vášnivě a hladově líbat. ,,Grayi chci tě" ,,I já tebe. " Gray vzal nahého růžovláska do náruče, odnesl ho do ložnice a jemně ho položil na postel a začal se též svlékat. Natsu se zakloňenou hlavou čekal co bude dál. Gray ho začal dráždit. Chvilku nechal Natsua trpět. ,,Netrap mě už." oznámil mu dotčeně Natsu. ,,Dobře miláčku." Usmál se Gray. Tu Natsuem projela vlna vzrušení, když Gray pohltil jeho úd do pusy. Natsuovi steny se čím dál více stupňovali. Gray mu nebránil. Byli sami.Chtěl slyšet jak Natsu volá jeho jméno. ,,Gra…yi" vzdychal jeho jméno a Graye to nažhavilo ještě víc. U vniku začal prsty jeden po druhém připravovat Natsua na svůj vpád. Chtěl si ho připravit. Začal prsty pohybovat. V Natsuovi už měl čtyři prsty. ,,Je to příjemné?" zeptal se jej Gray. ,,Oh, ano. Snad jen trochu bolestivé." Řekl s lehkými slzami v očích. Gray si toho všiml a tak začal být jemnější. ,,Grayi?" ,,Ano?" optal se jej Gray. ,,Můžeš." Na tyto slova černovlásek celou dobu čekal. Natsu Graye objal pažemi kolem krku a Gray začal opatrně vnikat do Natsuova nitra. Při tom se ještě více natiskl na Dragneelovo svalnaté, avšak křehké tělo. Natsu si vychutnával celou Grayovu existenci. Gray začal opatrně přirážet. Natsu zatnul zuby. Dost ho to bolelo a znovu mu vytryskly slzy i když se je snažil schovat.,,Jsi tak roztomilý. Neboj za chvíli to přejde" ušklíbl se Gray. Jeho svaly byli napnuté, nemohl přestat a místo toho pronikal stále rychleji a hlouběji. ,, Grayi! Grayi ! " Natsu bolestí křikl. Ledový mág ho nevnímal. Nemohl přestat. Tolik po něm toužil, tolik ho miloval, chtěl, aby byl salamandr jenom jeho. Natsu začal vzlykat. Gray si konečně uvědomil, že jde na malého Natsua moc z hurta. Trochu zpomalil tak aby se to líbilo i Natsuovi. ,,V pořádku?" optal se jej Gray. ,, Ano." Řekl s uslzenýma očima a úsměvem na tváři Natsu. Po chvilce už Natsu necítil nic jiného než vzrušení. Už to nedokázal vydržet. Udělal se na na svoje bříško i bříško svého milence. Gray už to také déle nevydržel. Udělal se přímo do Natsuova nitra. Natsu cítil teplé sperma uvnitř sebe samého. Oběma tlouklo srdce jako o závod a udýchaní se vedle sebe položili. Gray si přitáhl Natsua na hruď a Natsu mu položil ruku na jeho vypracované tělo. ,,Promiň nemohl jsem to už déle vydržet." Spustil Gray. ,,Asi tě zajímá proč jsem nešel s vámi na misi,že? ,, Ano." Podíval se na něj zvědavě Natsu. ,,Nemohl jsem tě dále pozorovat a nemoci se tě dotknout. Tolik jsem tě chtěl, že jsem usoudil, že musím udělat první krok. Jinak bych se ti nemohl podívat do tvých zářících očí. Mirajane mi řekla, že se dnes vracíte z mise. A tak jsem šel sem a čekal tu na tebe." Vysvětlil Gray. Natsu vstal, posadil se na svého milence, ruce mu držel nad Fullbastrovou hlavou zabořené v polštáři a pravil : ,, Byla to taková muka nevidět tě po celou tu dobu co jsem byl na misi. Necítit tě po svém boku." Natsu sklonil tvář těsně nad tu Fullbastrovu a zašeptal : ,, Už mě nikdy nenechávej samotného. Prosím!" ,,Nenechám" utvrdil ho Gray a Natsu ho políbil. Oba se začali vášnivě líbat. Dva propocení milenci, tu leželi nazí a věnovali pozornost jenom sobě a nikomu jinému po svém společném úžasném zážitku.
THE END